... togaf ...

Pražský Lakomec

8:52

Podzim je tu! Astronomicky sice začíná až zítra, ale počasí už je správně depresivně dušičkové, listy na stromech přestávají být uniformně zelené, Starbucks začal prodávat pumpkin spice latte a prkna, co znamenají svět, začala představovat nový repertoár. Včera jsem navštívila svou první podzimní divadelní hru. A zároveň to byla první návštěva Divadla na Perštýně. Ono jsem tedy toto konkrétní divadlo ani dříve navštívit nemohla, protože vzniklo až letos a právě včera proběhlo slavnostní otevření. A jak se nové pražské divadlo uvedlo? Jakou hru hrálo? Jaký mají program a stojí za to tamní hry vidět? Tak to jsou otázky, na které se vám pokusím v dnešním článku odpovědět.

Skladbu programu má nové divadlo promyšlenou. Úterní večery mají být věnovány dětem, resp. divadlo plánuje hry pro děti. Ve středu na prknech Divadla na Perštýně uvidíte světovou divadelní dramatickou tvorbu, ve čtvrtek pak projekce mimořádných klubových filmů nebo filmových resp. televizních záznamů slavných pražských divadelních představení. Pátek bude věnován komediím, sobotní dopoledne je určené pro rodiče s dětmi, zatímco sobotní večery jsou ve znamení hudby. V neděli dopoledne se divadlo chce úsměvně a „operetně“ zaměřit na seniory.

Kromě této pestré skladby chce Divadlo na Perštýně pořádat i charitativní večery „Dejme dětem šanci“ na podporu dětských domovů. Těchto večerů by se měli účastnit i jeho patroni Bára Špotáková, doc. Měšťák a další veřejně známé osobnosti.

Divadlo na Perštýně má vysoké ambice a chce se stát Divadlem Velmi Zdravé Pohody, kde načerpáte hodně sil a pozitivní energie – jak píše na svých webových stránkách. Po zhlédnutí prvního představení můžu říci, že má divadlo nakročeno správným směrem ke splnění svých ambicí.

Hru, kterou divadlo otevřelo nejen sezónu, byl Moliérův Lakomec. Klasiku dokázali v Divadle na Perštýně oživit narážkami na aktuální společenskou situaci, nicméně tuto metodu snadného získání smíchu od publika nevyužívali nadměrně. Gustav Bubník jako Harpagon byl opravdu výborný. Stejně tak Patrik Šimůnek jako sluha Valéry. Když na scénu vstoupil Valéry, byl smích zaručen, drobné průpovídky mimo scénář svým charakterem zapadaly do hry, nerušily tedy děj a zároveň byly vtipným oživením. Obsazení dámských rolí trochu pokulhávalo za excelentními výkony pánů. Nicméně jsem s tímto pojetím Lakomce spokojená. Komedie má primárně bavit, a to se Divadlu na Perštýně povedlo. Intelektuální přesah ani hluboké myšlenky Lakomec nepřinesl, ale lehkou zábavu s nečekanými vtipy ano. 


Rozhodně mě toto představení nalákalo na produkci nového pražského divadla. Prostory, kde se divadlo nachází, byly původně kinosálem, proto i hlediště není klasické divadelní. Což je jedna z mála výtek, které k Divadlu na Perštýně mám. Do 12 řady to problém není, podlaha je mírně zvýšená a výhled na jeviště je tedy dobrý. Bohužel v řadě 13 jsem byla ochuzena o všechny scény odehrávající se vsedě či před pódiem. Takže pokud chcete navštívit toto divadlo, vyhněte se nešťastné třináctce.  

PS: Fotografie divadelního interiéru jsem si vypůjčila přímo z webových stránek Divadla na Perštýně.

... hous.enka a togaf ...

togaf a hous.enka v Olomouci

8:30



V září s hous.enkou pravidelně jezdíme pracovně do Olomouce, ale vždycky si vyšetříme i nějaký ten čas na samotné město. Olomouc máme totiž tuze rády. Orloj s dělníky, želvu na náměstí i mariánský sloup. Hlavně ale místní podniky, které nám přirostly k srdci a navštěvujeme je nostalgicky pokaždé, když nastane olomoucký čas.

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz