Jak jsme byly na projekci prince Ládíka

11:00


     Vítám vás u tradičního pátečního článku. Dnes bude vlastně trochu netradiční, protože v něm nenajdete, co jsem za uplynulý týden přečetla.
     Včera se totiž stalo něco zásadního: byly jsme s togaf na přednášce Ladislava Zibury Pěšky mezi budhisty a komunisty v Aeru.
 

 
 

 
 
Pokud Ladislava Ziburu vůbec neznáte, sluší se na tomto místě říct, že je to čtyřiadvacetiletý mladík, který miluje cestování, poutnictví, jídlo, pití a má výborný humor.
    Zřejmě už od dětství rád chodil na dlouhé procházky se svým kamarádem nebo i sám... Ano, byl trochu divný. A ano, doteď mu to zůstalo. Možná ho někteří znáte díky jeho účasti v AZ kvízu:
Anebo jste viděli Prince Ládíka - jak si nechává vtipně říkat - v Show Jana Krause?
     Pokud jste neviděli ani jedno z videí, tak doporučuji obě ke zhlédnutí. Do jisté míry vás to navnadí na jeho přednášky o cestování.
 A o čem že byla ta včerejší? Z webových stránek Aera, kde jsme na přednášce byly, jsem pro vás stáhla její stručný popis:
    "1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a Číně. Něco, co by nechtěl zažít nikdo z nás. Ale je legrace o tom poslouchat a smát se cizímu neštěstí. Ladislav Zibura po svých '40 dní pěšky do Jeruzaléma' přichází s novou show – 'Pěšky mezi buddhisty a komunisty'.
     24letý excentrický poutník Ladislav Zibura se tentokrát vypravil do Himálaje, neprobádaných údolí čínských řek a zapadlých nepálských vesnic. Ať už ho zrovna zatýká policie, trpí vysokohorskou nemocí nebo zachraňuje lidský život, princ Ládík vším proplouvá s neobyčejnou lehkostí. Příběh jeho 1500 kilometrů dlouhé pěší výpravy je svědectvím o jednoduchosti života a půvabu svobody, u kterého se budete smát od začátku až do konce. Nečekejte ale žádné popisy památek. Projekce je o Číňanech, Nepálcích a jejich životech.
     Přestože je Ladislavovi teprve 24 let, na pěších poutích po světě už nachodil přes 5 000 kilometrů. V Česku si mezitím užíval klidného vysokoškolského života a nikdo se o jeho cesty nezajímal. Vloni ho ale kamarádi přemluvili, ať o poutích udělá projekci. Nakonec vyprodal kino a nátlak publika vyústil až v turné po 80 městech České republiky a Slovenska. Ladislav o jedné ze svých cest vloni napsal knihu “40 dní pěšky do Jeruzaléma,” která se nešťastnou shodou náhod stala bestsellerem. Nahrál také audioknihu, kterou nechtěl nikdo. Aby ze sebe smyl hanbu nezdařeného díla, zneuznaný autor v létě na tři měsíce zmizel do Číny a Nepálu. Překvapivě přežil a vrátil se. Nyní vyráží na turné po republice znovu. Všechny ty projekce ho totiž neobyčejně bavily."
   
     Celá projekce začíná u Adama. Tedy u malého Ládíka, který zhruba ve věku, který vidíte níže na fotografii, zatouží chodit... Ne, základy chůze zřejmě ovládl už dříve, ale asi tak v deseti letech se rozhodne, že chce chodit více a dál než jen z domova do školy a zpátky. A tak jde...
"Vynálezce, objevitel, filantrop, samaritán a psycholog-amatér, cyklista, maratonec, poutník, vynikající kuchař, zahrádkář, lovec slev, dumpster diver, ochránce dobrých mravů, humorista, novinář, vlastenec, dobrý člověk a blonďatý rošťák." Zdroj
    Dojde do Rakouska (je z Budějic), dojede na kole k Severnímu moři (nebo alespoň takový byl jeho plán), dojde do Santiaga de Compostely, do Jeruzaléma a loni prošel Tibet a část Číny. No kdo z vás to měl: ve čtyřiadvaceti letech! My jsme chodily maximálně tak do knihovny, sem tam jsme ve čtyřiadvaceti letech zajely domů zkontrolovat, jestli nám ségra nesebrala naše oblíbený trička - ségru má jenom jedna z nás, takže... Jestli to čteš, zdravíme Lenku!
    A právě poslední cesta byla tím, o čem Ladislav na své přednášce mluví. Na plátno se promítají fotky, Ladislav mluví a vy máte pocit, že byste si svůj raneček taky měli zabalit a vydat se někam. Aspoň do vedlejší vesnice. Protože jestli Ladislav něco umí, tak vás donutí nad cestováním přemýšlet. A tím nemyslím přemýšlet nad tím, jaký hotel si kde zarezervovat. Spíš začnete vidět v cestování to, že potkáváte nová místa, nové lidi. Je to jako si vzít Ladislavovy brýle - které asi nenosí - a koukat na Tibet a Čínu jeho očima. A věřte mi, že je to fajn.
Oči mhouřící Ladislav Zibura s dětmi. Foto: očividně Ladislav Zibura
 
    Na tomhle místě musím přiznat, že Ladislavova projekce opravdu spíše než suchou přednáškou byla veselou show se skvělým hudebním doprovodem Patrika, který vypadal jako Marek Zelinka (ten, co tančil ve Star Dance s Maruškou Doležalovou). A hrál skvěle. A nahrával Ladislavovi a on to jemu vracel - scéna štěňátko/puchýř patří k těm nezapomenutelným.
     One men show stojí a padá s osobností Ladislava. Opravdu nám jeho humor sednul. Dělat si v Praze legraci z Pražáků a zvládnout při tom urazit většinu krajských měst, aniž by se kdokoli v sále doopravdy urazil, hraničí s uměním. Je to dáno i tím, že se Ladislav nebojí dělat si legraci sám ze sebe, ze své tloušťky (sic!), ze špatné pleti, účesu, který kdysi nosil…dokonce se s publikem podělí i o inkriminující fotografie. Tohle by žádná holka neudělala. Ano, z prince Ládíka jsme obě nadšené a to ani nejsme cílová skupina, která je dle Ladislavových slov definována jako „ženy nad čtyřicet let“.

PS: Pokud byste chtěli mrknout na záznam z přednášky o cestě do Jeruzaléma, je to tady:


PS 2: V samém závěru přednášky Ladislav stydlivě sklopil oči a špitl nám, že na příští pouť jede....
zdroj


....do Arménie a Gruzie



You Might Also Like

0 Comments

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz