Dočteno podle hous.enky (38. týden)

10:00

Tenhle můj týden se nesl zcela v žánru young adult literatury.
Asi je to tím, že se blíží Humbook a já jsem se chtěla trochu zorientovat v tom, co teď teenky čtou (chápete - týnky, haha).
 


Nicméně po dočtení druhé YA knížky jsem zjistila, že třetí podobnou záležitost nedám, a tak jsem se pustila do cestopisu, hororu a do posledního dílu série Kladivo na čaroděje. Jo, i mně jednou dojde s tímhle žánrem trpělivost.
A tak jsem si v průběhu uplynulého týdne - kromě drobného nákupu na Dnech Marianne - připravila ke čtení knížku Thomase Hardyho Daleko od hlučícího davu. Respektive takhle: knížku jsem dostala od babičky k svátku a zatím jsem ji neuložila do knihovny. Jestli na ni v nejbližší době dojde, zatím nevím. Ale v pohotovosti knížku mám. Protože nikdy nevíte, na co budete mít chuť, že jo. Jen tedy na čokoládu mám já chuť vždycky.
A teď už pojďme k těm youngadultkám, které jsem v uplynulém týdnu dočetla.

Dočteno

Veronica Roth: Čtyřka

"Čtyřka? Jako to číslo?" (s. 184)
Anotace z cbdb: Dva roky předtím, než Beatrice Priorová podstoupila Obřad volby, to samé učinil i Tobias. Po svém překvapivém rozhodnutí se ocitá mezi Neohroženými – zde konečně může zapomenout na svého tyranského otce, přestat být tím ustrašeným klukem schovávajícím se v koutě a žít šťastný život, nebo si to alespoň myslí. Už jako Čtyřka přichází na to, že ani nová frakce není bez problémů – nejen že pro získání postavení jsou Neohrožení ochotni jít přes mrtvoly, ale zároveň skrývají tajemství, které by mohlo rozvrátit celý systém frakcí.
O dva roky později Čtyřka cítí, že by měl něco udělat, ale stále netuší co. Teprve dívka, která jako první nováček skáče ze střechy do záchranné sítě, může vše změnit. S ní dokáže napravit celý svět. S ní by Čtyřka opět mohl být Tobiasem.
Vrátit se po devíti měsících do světa Divergence se mi líbilo. Vlastně hodně se mi to líbilo. Tedy jen do chvíle, než jsem měla dojem, že čtu příběh Tris z pohledu Tobiase: jakože ty samé zážitky z pohledu kluka. Skok na vlak, skok z vlaku, příchod do základny Neohrožených, někdo vás má rád, někdo vás tak trochu nerad, Jeanine... Uf. Pokud bych nečetla celou sérii, byla by Čtyřka fajn variací na tohle téma. Jenže takhle mám dojem že Veronica Roth vykradla sama sebe. Je to jako se Stmíváním a tím nejnovějším pojetím, kdy je tu kluk Béla a holka Eddie nebo jak se ty dva jmenujou. A na tohle já prostě nejsem. Vadí mi nastavovaná kaše. Pokud jste četli kdysi dávno Divergenci, je Čtyřka fajn připomenutím té atmosféry. Pokud chcete po dočtení série začít číst Čtyřku, děláte chybu. No a pokud vás Divergence minula a jste zvědaví, tak vám naopak tuhle knížku doporučím, protože se seznámíte se světem divergentních osobností. Navíc v postapo hávu, který já mám moc ráda.
 

Joelle Charbonneau: Stačí jen chtít

"Nemiluje mě, ať si věří, čemu chce. Miluje to, že ho potřebuju. Ale já ho nepotřebuju. Protože i když jsem si to myslela a spoléhala na to, vlastně tu pro mě nikdy nebyl. A já s ním nejsem v bezpečí. Odjakživa jsem sama. Jenom jsem až doteď nevěděla, jak moc jsem izolovaná." (s. 241/389)
Anotace z cbdb: Městem Nottawa se jako lavina šíří nový fenomén. Sociální síť s názvem NEED nabízí svým uživatelům vše, co chtějí mít. Chceš nový iPhone nebo lístky na koncert se vstupem do zákulisí? Výměnou za drobný úkol ti NEED tvé přání splní.
Kaylee Dunhamová ví, co chce. Potřebuje získat novou ledvinu pro nemocného bratra. Nevěří, že by jí nějaká sociální síť mohla pomoci, ale rozhodne se, že to zkusí.
Až po té, co zadá svůj požadavek, si uvědomuje, jak vysokou cenu bude muset zaplatit. Úkoly, které síť za splnění jednotlivých přání vyžaduje, totiž s přibývajícím počtem uživatelů nabírají na nebezpečnosti.
Dokáže Kaylee odhalit, kdo NEED stvořil, a zastavit ho dřív, než zničí celé město?
Stačí jen chtít se velmi dlouho odvíjelo slibně: sociální síť, která svým členům plní jejich přání. Podobná témata čtu ráda, protože je jasné, že se to zvrhne. A u NEEDu - jak se kniha jmenuje v originále a jak její název dává mnohem větší smysl - tento zvrat přichází brzy.
Studenti umírají jeden po druhém a Kaylee musí vystopovat, kdo za tím vším vězí. Ech. Právě s hlavní postavou jsem měla problém. Přechytralá, přecitlivělá a vševědoucí Kaylee... Navíc její snaha otestovat celé město, kdo by byl vhodným dárcem ledviny pro jejího bratra, byla tak úporná, že jsem jednu chvíli čekala, že celý NEED vymyslela právě ona...
Postava za NEEDem je nakonec stejně zvláštní jako Kaylee. Její motiv je zvláštní a celkové vysvětlení do toho moc nezapadá. Vlastně bych řekla, že právě velké finále celé knize ublížilo nejvíc.
Stačí  jen chtít sází na jistotu, kdy nabízí mravní poučení mladým a zároveň je tam jakože ta láska mezi dvěma dětmi, která zažívá překážky, které se zdají být nepřekonatelnými.
Chcete spoiler? Když Kaylee postřelili, trochu jsem si přáli, aby mířili líp. A když ji postřelili podruhé... Tak a máte to :D
 

Právě čtu

Jakub Čech: Jakubův cestovní deník

Anotace z cbdb: Do svých čtyřiceti let byl Jakub gaučový povaleč. O dva roky později se postavil na hranice Mexika a USA a se šest a půl kilovým batohem na zádech vyrazil na sever.
Jakub Čech je čerstvý čtyřicátník, který rád poutničí, chodí, objevuje svět. Říkejte tomu, jak sami chcete. Mně se líbí termín poutnictví. Tenhle styl trávení dovolené se stal teď velmi oblíbeným i v našich zemích, kde poutnictví sice má svou tradici, ale vlastně nemáme významné poutní místo, kam by se sjížděli poutníci z celého světa.
Zpět k Jakubovi. Jakub před pár lety šel svatojakubskou cestu do Santiaga de Compostela a loni se rozhodl projít si Pacific Crest Trail. Možná jste o tomhle treku už slyšeli, pokud jste viděli film Divočina s Reeese Witherpoon. Jde o přechod z hranic Mexika až k hranicím Kanady. Celkem nějakých 4200 kilometrů pustinou. Na cestě potkáváte jen chřestýše, medvědy, jiné poutníky a lidi, kteří poutníkům na cestě pomáhají.
Jakubův popis cesty je poměrně stručný a většinou se omezuje na trasu - odkud kam toho dne přišel, na počasí a na lidi, které toho dne potkal. A musím říct, že mi tahle úsporná varianta zatím přijde moc fajn.
Ráda bych po dočtení Jakubova cestovního deníku napsala recenzi, tak se k tomu dokopu.
 

Kodži Suzuki: Kruh

Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Kruh (Kodži Suzuki).
Reportér tokijského deníku Asakawa narazí na případ čtyř mladých lidí, kteří z nepochopitelných důvodů zemřeli v tutéž vteřinu na různých místech. Podaří se mu zjistit, že se znali a že týden před smrtí spolu tajně flámovali ve venkovském rekreačním středisku v horách. Asakawa se tam tedy vydá a v horském srubu objeví neoznačenou videokazetu, na kterou se čtveřice prokazatelně dívala. Když si ji pustí, zhlédne velice znepokojivé poselství. Brzy se totiž i on sám má ocitnout v chladném objetí smrti…
Jsem na úplném začátku Kruhu, tak zatím těžko říct něco bližšího. Napsáno je to tedy výborně. Při Suzukiho psaní mám pocit, jako bych se koukala na film. Setkali jsme se už před pár lety u Temných vod a bylo jasné, že náš vztah bude pokračovat. A letos nazrál čas Kruhu. Doufám, že to tam zkosí i nějakou young adultí teenku, muhehe. 
  

Jiří Pavlovský: Poslední stadium

Anotace z cbdb: 12. kniha v sérii Kladivo na čaroděje.
Velkolepé finále z pera zakladatele série Jiřího Pavlovského.
Dvanáctý svazek unikátního knižního seriálu psaného v intencích subžánru městské fantasy v hlavní roli s týmem netradičních detektivů bojujících proti nadpřirozenu.
Magie umírá. Veškeré způsoby, jak ji zachránit, přišly vniveč. Teď už zbývá jen jedna možnost. Spolehlivá, snadná a jistá. Bohužel však obnáší vyhlazení téměř celého lidstva. Ovšem – co by člověk pro trochu magie neudělal…
Parta Felixe Jonáše však má své – krajní – meze, a tohle je už přece jen kapku přes čáru. A tak se, jak jinak, ocitne v přední linii konfliktu přímo globálního. Stojí mezi všemocnými mágy a zhmotněním všepožírající smrti.
Finální díl první sezóny příběhů ze světa městské fantasy. Nastává Poslední stadium Kladiva na čaroděje!
 Kladivo na čaroděje... fenomén současné české fantastiky dospěl do svého finále. A protože mi togaf odmítla prozradit, jak to celé dopadne, musela jsem si od ní knížku půjčit a rychle se do čtení vrhnout.
Protože jde o půjčenou knížku, čtu ji jen vsedě na pohovce, abych neponičila ani růžek. Takže mi jde čtení trochu pomaleji.
Zatím jsem narazila na alternativní reality a jsem z toho poněkud znepokojená... Z Hříchů proo pátera Knoxe vím, že v detektivkách (za sebe říkám v jakékoli knize) by neměl vystupovat dvojník. A tady to zatím vypadá všelijak... Prosím, togaf, řekni, že se mýlím.

You Might Also Like

0 Comments

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz