Vánoce se blíží a tak je pomalu čas sepsat dopisy Ježíškovi. Mé dopisy v posledních letech vypadají jako ty, které jsem vytvářela jako malá: na čtvrtku nalepím obrázky (nejlépe ještě s odkazy na eshopy) věcí, které bych si k Vánocům přála.
Uplynulý týden byl pro mne
čtenářsky plodný. Asi jsem se podvědomě připravovala na třináctý (legendární)
sraz čbdb. Kromě toho jsem se opět nechala hous.enkou zlákat na Festival
francouzského filmu. Takže o zábavu nouze nebyla. Jsem na sebe pyšná, že i přes
nabytý program vám můžu napsat o svých přečtených knížkách. Taky jsou.
Mám pocit, že tenhle týden se toho mnoho nedělo, ale zároveň bylo těch uplynulých sedm dní nabitých akcí. Proto bude tenhle článek trochu jiný než obvykle a bude spíš povídací, než abych vám tu rozprostřela svou klasickou statistiku za uplynulý týden.
Cestovateli a komiku Ladislavu Ziburovi za pár dní vyjde
nová kniha, což znamená jediné: nová cestovatelská přednáška.
Zdravím vás u svého tradičního statistického článku o uplynulém týdnu. Protože jsme v pátek slavili svobodu, jak včera psala togaf, tak svůj článek zveřejňuji až teď. Ne že by ty páteční oslavy byly až tak bujaré, ale zkrátka jsem se k tomu dřív nedostala.
Tak jsme v pátek oslavili boj studentů za svobodu a
demokracii. Já se třeba naprosto svobodně rozhodla vyhnout se davům na Národní
třídě a demokraticky jsme zvolili slavit v bahně Prokopského údolí. Ta
svoboda je krásná věc, kéž nám ještě pár desetiletí vydrží. Kromě bujarých
oslav jsem i četla. A na to, co jsem četla, se hned podíváme.
Dnes jsem hodně těžko vymýšlela
téma na článek. A když už jsem se tak zoufale potila u klávesnice, vzpomínala
jsem, u jakých knih jsem měla podobný pocit. Takže dnes to bude o knížkách,
které mě trápily, mučily a nudily. Hezky se usaďte a užijte si moje trápení.
Pokračovat ve čtení
Pokračovat ve čtení
Určitě jste si už někdy zkoušeli napsat profesní životopis. Sepsali jste do několika odstavců své vzdělání, dosavadní zaměstnání a své zájmy. Ale napsali jste si už svůj čtenářský životopis? A jak takový životopis vlastně vypadá? Víc se dozvíte v dnešním článku.
Dnes bude článek o mých (do)čtených knihách trochu okořeněn
absurdním humorem. Neměla jsem totiž čas číst a důvodem byl Maratón
Dvaadvacítky.
Další podzimní týden je za námi a já mám pocit, že jsem ho strávila celý ve tmě - vstávám do tmy, vracím se domů za tmy... Řeknu vám, je to pěkně depresivní. Ještě že máme knihy!
Festival, se kterým vás chci dnes seznámit (pokud už ho
neznáte), je čistě pražský. To je ostatně znát už z názvu - „Festival
spisovatelů Praha“, festival se koná od 10. - 15. listopadu.
Že jste ještě o Erně neslyšeli? Ale to je škoda, protože Erna je další skvělou literární hrou ve stylu Knižní šifry od Martinusu!
V dnešním článku vám Ernu malinko přiblížíme a zkusíme vás na hraní nalákat.
Uplynutý týden byl bohatý na zážitky a jak už to tak bývá, čím víc se toho děje, tím méně je času na čtení. Ale nestěžuji si, zúčastnila jsem se báječných akcí a udělala si výlet na depresivní v mlze zahalenou Vysočinu. Tak tedy čaj s medem/rumem (záleží na preferencích) do ruky a hurá k togafiným knihám.
Do konce roku zbývá několik posledních pár týdnů. Já tedy doufám, že zvládnu v nadcházejících týdnech číst víc, protože jedna dočtená knížka na týden je trochu smutné skóre. Ale jasně, mohlo by být hůř.
Tento měsíc jsme se s hous.enkou vzácně shodly na čtení té samé knihy. A u druhého zadání - kniha v cizím jazyce - jsme ne až tak překvapivě zvolily stejný cizí jazyk. Tak se podívejte, od koho máme podpis a jaký cizí jazyk nás zaujal.